Mnoho lidí věří, že onemocnění rakovinou, je čistě otázka dědičnosti či osudu. Díky vědeckému výzkumu víme, že riziko nádorového onemocnění ve skutečnosti závisí na kombinaci našich genů, životního prostředí a aspektů našeho života, z nichž mnohé jsou pod naší kontrolou.
Odborníci odhadují, že až polovině všech případů rakoviny by bylo možné zabránit změnou životního stylu a doporučují nekouřit, snížit konzumaci alkoholu, udržovat si zdravou hmotnost, zdravě jíst, být fyzicky aktivní a chránit se před slunečním zářením a infekcemi.
Je prevence zárukou?
Prevence rakoviny nefunguje stejným způsobem jako prevence infekčních chorob pomocí očkování.
Zdravý životní styl není stoprocentní zárukou proti rakovině. Jeho hlavním přínosem je snížení rizika onemocnění a zvýšení šance, že se nám podaří onkologickému onemocnění vyhnout.
Víme, že je možné, aby i silný kuřák prožil život bez rakoviny, zatímco někdo, kdo se nikdy cigaret nedotkl, může onemocnět rakovinou plic. Ale pokud se podíváme na populaci jako celek, můžeme jasně vidět, že nekuřáci mají mnohem menší pravděpodobnost vzniku rakoviny než kuřáci.
Může změna životního stylu skutečně pomoci?
V roce 2008 bylo v rámci rozsáhlé studie zjištěno, že kombinace čtyř typů zdravého chování by mohla pozitivně ovlivnit naše zdraví. Jednalo se o nekuřáctví, pěstování fyzické aktivity, pouze mírné pití alkoholu a každodenní konzumaci pěti porcí ovoce a zeleniny.
Lidé, kteří dodržovali všechny čtyři zásady, žili průměrně o 14 let déle ve srovnání s lidmi, kteří nedodržovali ani jednu z nich.
Jak funguje prevence rakoviny?
Drtivá většina nádorových onemocnění je vyvolána poškozením DNA (genetické informace obsažené ve všech tělních buňkách). DNA obsahuje pokyny pro každý chemický proces v těle. Poškozená DNA může způsobit, že buňky rostou a dělí se nekontrolovaně, což je charakteristickým znakem všech nádorů.
Zdravým životním stylem snižujeme riziko rakoviny, např. tím, že omezíme nebo úplně zabráníme působení látek, které poškozují DNA (např. látky obsažené v cigaretovém kouři, sloučeniny vznikající při odbourávání alkoholu v těle nebo ultrafialové záření v slunečním světle atd.) nebo přijímáme do těla látky, které poškozením DNA zabraňují (konzumací ovoce a zeleniny obsahující antioxidanty).