Kazuistika: Léčba bércového vředu (Pacientka, 78 let)

16. 3. 2010 | Kazuistiky | Šárka Černá

Pacientka nar. 1932.
Osobní anamnéza: od roku 2008 léčena pro vředovou chorobu DK.
Farmakologická anamnéza: Ranisan, ANP, Actrapid, Insulatard, Novalgin, Enap, Glyvenol, Mictonorm, Aktiferrin, Agapurin, Magnesium.
Alergie: PNC, Amoxicillin Přijata na naše chir. odd. v listopadu 2009 k léčbě chronické cirkulární ulcerace o šířce 23 cm a hloubce 3 mm na levém lýtku. Pacientka přišla z domácí péče, kde byla léčena pro rozsáhlý bércový vřed, který ji trápil více než 1 rok a postupně se stav zhoršoval. Dekompenzovaný DM.
Lékařské diagnózy: Diabetes mellitus II. typu s periferními oběhovými komplikacemi, varixy DK se vředem i zánětem, Koronární ateroskleróza, Lymfedém, Flegmóna – cellulitis I.dx., Arteriální hypertenze, Ateroskleróza končetinových tepen
Ošetřovatelská anamnéza: pacientka má silné bolesti LDK, je orientovaná, bez větších problémů soběstačná. Po psychické stránce je úzkostlivá z bolesti a nehojící se a zapáchající rány. Léčba bércového vředu:
1. den: Před samotným ošetřením je pacientce podáno analgetikum i.v. Bércový cirkulární vřed o šířce 23 cm, ve střední části levého bérce. Rána je bolestivá, zapáchající,na několika místech slabě krvácející,žlutě povleklá, secernující s bílými ostrůvky. Z rány je proveden stěr a následoval oplach roztokem Prontosan. Poté jsme na celou ránu aplikovali Prontosan gel a překryli Braunovidon gázou. Krytí – sterilní čtverce s následnou bandáží. Pacientka je průběžně během převazu o postupech informována. Podávání informací pacientku zklidňuje.
3. den: Stěr z rány : Morganella morganii subsp. Morganii, Pseudomonas aeruginosa. Obvaz je silně prosáklý, zapáchající. Postup při převazu se opakoval jako první den. Následovaly převazy stejného rázu i postupu každý den do 5.dne (14.11.), kdy byla na základě výsledků stěru navíc pacientce nasazena antibiotika.
9. den: Bolestivost a otok mírně ustupují, rána se začala vlivem léčby zlepšovat, krvácející místa zanikla, žlutý povlak se secernujícími ostrůvky se plošně zmenšuje, rána se čistí. Pacientka si stěžuje na mírnou svědivost rány. Postup při převazu: oplach roztokem Prontosanu, poté přikládáme čtverce Askina Sorb, následuje sekundární sterilní krytí + bandáž.
14. den: Rána klidná, granulující, bez povlaku, mírná secernace, zápach už není tak silný. Na okrajích je vidět výrazná epitelizace. Postup při ošetření je stejný jako u předchozích převazů. Převazy jsou takto prováděny v intervalech 5 dnů do 8.12.2009.
27. den: Výrazné zmenšení postižené oblasti. Rána od krajů epitelizuje. Okraje rány jsou růžové v poslední fázy hojení. Šířka rány 18 cm, cirkulárně však přetrvává. Rána bez secernace, zápachu. Střed rány postupně granuluje, vytvářejí se drobné epitelizace. Rána již vůbec nebolí, nesvědí. Otok není znatelný. Pokračujeme v již zavedené zcela vyhovující léčbě v intervalu 5 dnů.
48. den: Rána se na přední straně bérce zcela zaceluje, tím zaniká cirkulace. Na tuto část rány je po oplachu Prontosanem aplikován Braunovidon gáza. Převážná část rány je narůžovělá, zbylá okrsková místa jsou pokryta granulací. Na tuto část po oplachu Prontosanem přikládáme opět již zavedenou, zcela vyhovující, léčbu Askina sorb.Celkově je rána klidná.
53. den: Na přední straně bérce začíná být zřetelně vidět již zahojená rána – tuto část promazáváme Calcium Panthotenicum ung. Vnější, vnitřní a zadní strana lýtka je pokryta ostrůvkovitou granulací, kterou nadále léčíme Askina Sorb, na ostaní místa postižené tkáně přikládáme opět Braunovidon gázu + sterilní krytí a bandáž. Rozměr rány se zužuje místy na 10 až 11cm. Tímto léčebným postupem pokračujeme do 13.01.2010.
63. den: Rána je klidná, šíře v nejširším bodě je 8 cm a naopak nejužší bod nezhojené části rány je 1cm. Na ránu přikládáme Braunovidon gázu a zepitelizovaná růžová místa promazáváme Ca panth.ung s následným steril. krytím. Tímto způsobem ošetřenou ránu se stejným postupem převazujeme ob den do 23.01.2010.
73. den: V postižené oblasti, která je tímto dnem téměř vyhojená zůstávají pouze malá ložiska granulujících až epitelizujících ostrůvků, které jsou nasledně ošetřeny Braunovidon gázou + steril. krytí.
Závěr: Pacientka propuštěna do domácí péče 83. den, kdy je rána zcela zahojena. Je poučena o kontrolách na chir. amb v rámci prevence dalšího vzniku. Po psychické stránce se cítí velmi dobře, již není negativistická jako při přijetí na naše oddělení. Její úzkost je pouze z návratu do domácí péče a zařazení zpět do chodu běžného života po strávení takto dlouhé doby v nemocnici.